Kdo je JDFŠ?
Ačkoliv je Jakub David Felix Šťástka po určitém množství kvalitní ohnivé vody přesvědčený, že je minimálně deset tisíc let stará astrální bytost, po většinu času tvrdí, že je jednadvacetiletý aspirant na spisovatelské a novinářské povolání. To se v poslední době projevilo hlavně vydáním druhé knihy, na kterou je pochopitelně patřičně pyšný.
Velice rád popisuje prázdné papíry a virtuální čtvrtky v různých textových editorech. Kromě toho se často a ochotně oddává produkci muziky na saxofon a ukulele, což způsobuje časté spory s jeho barbarskými sousedy, pro které je "muzika" sprosté slovo. Rád poslouchá starý jazz & swing, přesto neopovrhne melodickým metalem, pozůstatku rebelie z vlčích časů, ale neupře si ani Mike Oldfielda nebo Kate Bush, která mu v poslední době učarovala.
Na otázku, čím se jednou chce živit, často odpovídá, že povalováním se na luxusní jachtě v Karibiku, byť zcela nemá vymyšlené, jak toho dosáhne a ani jak z toho bude získávat peníze. Přesto sní svůj sen o moři, pročež si pro jistotu připravil podomácku vyrobenou pirátskou vlajku.
Jakub D. F. Šťástka má rád štíhlé ženy, tlusté doutníky, ručně balená cigára a staré whisky. Fascinují ho tanečnice latinskoamerických tanců a na důkaz, že nikoho nediskriminuje, mu je úplně jedno, jestli je žena blondýna nebo bruneta.
Zbožňuje staré psací stroje a hudbu z gramofonových desek.
Umí zkracovat travní porost kosou, nasekat dřevo, rozdělat oheň, rozbít kokosový ořech a opéct buřta. Přesto se považuje za dítko civilizace a zdržuje se v oblastech s životadárným bezdrátovým připojením.
Je si jist, že se jednou začnou dívkám podlamovat kolena z jeho hry na saxofon, pouze neví, kdy ta doba přijde. Doufá, že brzy.
Hrdinů a osobních vzorů příliš nemá, protože nemá velkou víru v lidstvo, a tak se v kritických situací ptá, co by si počala jeho drahá matka a Ježíš.